Skunečnice:Mráz je to čím si ty plody musí projít! Jsou jedlé až po přejití mrazem. Proto mají na stromě zůstat až do prvních mrazíků a déle, kdy je lze po změknutí (zhniličkovatění) jíst syrové přímo ze stromu, nebo je utrhnout už v listopadu a skladovat několik týdnů do změknutí v přepravkách. Plody obsahují hmotu, která chutná jako pikantní marmeláda. Nejlepší způsob jedení je odtrhnout stopku a obsah mišpule vytlačit do pusy. Někdo preferuje vybírání lžičkou. Pak ještě musíš vyplivnout několik velkých semen. Začátečníci přistupují k požívání mišpulí nejdříve s nedůvěrou, ale jak si na ně jednou zvyknete, mohou se začít zdát návykové. Obzvlášť když v zimě stojíš na už holé zahradě a konzumuješ je přímo ze stromu.
Další použití:
Zpracovávají se na kompoty, ale hlavně (pro značné množství pektinů snadno rosolovatí) na rosoly, povidla, marmelády a různé pasty. Užívá se jich i k výrobě různých likérů, dají se údajně i sušit podobně jako hrušky, někdy se konzervují společně s jinými plody - do směsí jsou dobré např. borůvky, jeřabiny, dřínky, šípky, jablka a hrušky. Ze zralých plodů se vyrábí rosoly s přidáním jablečné šťávy v poměru 1:1 a také sirup, který se podává pro svůj stahující účinek (obsahují třísloviny) malým dětem při průjmech. Používají se i ke kořenění nápojů. Než přejdou prvními mrazy nebo dojdou uložené ve sklepě (kolem Vánoc), mají natrpklou navinulou chuť a v tomto stavu se přidávají k ovocným moštům a vínům, kterým takto svým značným obsahem tříslovin zvyšují trvanlivost. Přemrznuté změklé plody obsahují 75% vody, 7,5% vlákniny, okolo 10% cukrů, dusíkaté látky, stopové prvky a vitamíny (železo, vitamín C..), organické kyseliny, z nich pak nejvíce kyselinu jablečnou.
"a ja cekal, ze budes tak nejak jednodussi clovek, ktery kdyz mu nekdo nekyve hlavou na ty jeho blbosti, tak holt mu to hlava nepobere a musi davat vsem pres drzku. No proc ne, tim vice se potvrzuje to, co se tu o tobe rika." Goes