od leopold 13. 1. 2008 08:24
Vše spočívá ve faktu, že tyto rostliny nesnášejí prvek vápník (Ca).
Tam, kde půda vápník neobsahuje (tamější voda je měkká až superměkká, to jest bez vápníku), se daří jak borůvkám tak i například chovu rybiček Neonek, nebo pěstování azalek a rododendronů. Já žiji na Valašsku, voda je zde velmi chutná, protože obsahuje dostatek vápníku aj. - tvrdost vody je 9,6 stupně N. Spolehlivě to kanadské borůvky během pár let zabije !!! A ani rododendronům či azalkám se nedaří. Přesto máme na zahradě asi 15 keřů těchto borůvek, z nichž ty 4 nejstarší mají některé pruty vysoké až dvaačtvrt metru a ani po mnoha letech se zatím nechystají růst omezovat. (letorosty jsou až jeden a půl metru) Jak je to možné ?
Zde je postup :
1. vykopat jámu 60 x 60 cm, na dno dát křížem přeložené dva silonové pytle (není to absolutně nutné, ale je to lepší - má to omezit přísun tvrdé vápnité spodní vody ke kořenům)
2. jámu vyplnit směsí rašeliny (musí to být rašelina bez přídavku vápna), kompostu, či tlející dřevní hmoty (vše bez vápna) a písku (čistý písek určený k výrobě betonu, např. "potěrák", bez jílových částeček) přibližně v poměru : 2 díly rašeliny + 1 díl kompostu(nebo hnoje) a asi půl dílu písku. S pískem to nepřehánět....V žádném případě nepřidávat vykopanou zeminu, která obsahuje vápník. To lze jen tam, kde vápník neobsahuje - myslím že to platí pro pískové oblasti severových. čech., ale možná i jinde. Tam jim asi borůvky rostou samy....
To vše ale ještě nestačí. Kan. borůvka BEZPODMÍNEČNĚ vyžaduje kyselou půdní reakci a to hodně kyselou. Optimální hodnoty se pohybují od 3,8 do 4,5 pH. Jinak chřadne a hyne !!!
Tuto nutnou podmínku zajístíme takto :
1. Zalévat můžeme JEN a JEN dešťovou vodou (neplatí pro oblasti, kde není vápník v půdě a tudíž ani v místní vodě)
2. I tuto dešťovou vodu budeme (hlavně zpočátku) okyselovat na hodnotu asi 3-4 pH, což provedeme dávkováním 10 ml (např.jedna odměrka pro hnojivo Kristalon) níže uvedeného roztoku kyselin do jedné konve (10-12 litrů)
3. Současně můžeme do konve přidat i hnojivo (vše bez vápníku), např. 1 odměrku Kristalonu pro rododendrony a borůvky, nebo síran amonný, síran draselný a pod.
Roztok kyselin si připravíme takto :
500 ml dešťové vody
200 ml kyseliny fosforečné
200 ml kyseliny dusičné
100 ml kyseliny sírové (pro akumulátory)
Poměr kyselin není kritický, dusičná je jako hnojivo, když nebude, nevadí, budete víc hnojit síranem amonným.
Důležitá ale je ta KYSELINA FOSFOREČNÁ ! Jedině ona totiž způsobí, že převede zbytkové sloučeniny vápníku na fosforečnan vápenatý, který je ve vodě nerozpustný a pro borůvky tak vlastně "neexistující, či neviditelný" (dobře zamaskovaný). A musíme tuto kyselinu dodávat stále, neboť z okolní zeminy se ke kořenům vždy snaží nějaká ta voda s vápníkem prosáknout, atd...Protože tomu lze stěží zabránit, musíme borůvky zalévat tou okyselenou vodou s kys. fosforečnou, abychom ten vápník z prosakující vody zlikvidovali a eliminovali tak jeho neblahé účinky.
V praxi by stačila jen tato kyselina fosforečná, ale protože je dost drahá, tak k ní přidávám ty další, ale není to nutné.
Kyselinu fosforečnou kupuji v lékárně (u nás na vesnici v horách). Měla by být tedy k mání všude....
Co dodat ? Ještě snad to, že pod borůvky dávám různé zbytky dřeva, drcené větve a jinou org. hmotu a na to i posečenou trávu.
A vše "zalévám kyselinou". Obzvláště je to nutné a důležité první roky..., ale používám to stále asi 20 let.
A přece ještě něco - to pro ty co bydlí tam, kde bývá v zimě sníh. Doporučuji na zimu svázat keříky silonovým provázkem, neboť sníh je ohne k zemi a poničí je. (i poláme) Letos jsme sklidili asi dva nebo tři kýble (po deseti litrech) Mám na to i sítě proti ptákům. Ale spíš než proti ptákům, chrání sítě borůvky před námi, lidmi....
Přeji i vám podobný úspěch a velké plody (sazenice s kulatými listy), ahoj.