Kanadská borůvka

O pěstování jahod, malin, rybízu a dalších druhů ovoce

Moderátor: Moderátoři AbecedaZahrady.cz

Odeslat příspěvekod Martik69 13. 5. 2007 08:31

Ahojky mám "borůvku" muchovník alasku a potřebuji ji přesadit do nádoby, můžete mi poradit jak ji mám zateplit a jakou mám použít zeminu? díky moc všem za odpověď
Naposledy upravil Martik69 dne 14. 5. 2007 05:58, celkově upraveno 1
Martik69
Kolemjdoucí
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod Fidych 13. 5. 2007 21:08

Nic nezkazíte zahradním substrátem s přídavkem rašeliny, zateplení myslíte na zimu? Jestli nemáte možnost zarýt nádobu s rostlinou do země a zakrýt chvojím, a zimujete na balkoně, zateplete nádobu polystyrenem alespoň 5 cm silným, nebo obalte několika vrstvami bublinkové folie. Povrch nádoby zakryjte chvojím, ale nezapomeňte v bezmrazých dnech rostlinu zalít! V nádobě ji nehrozí ani tak mráz, jako sucho.
Přes léto by měla být nádoba přistíněná, aby kořeny nevysychaly a zem se moc nepřehřívala.
Fidych
Zahradník

Odeslat příspěvekod leopold 13. 1. 2008 08:24

Vše spočívá ve faktu, že tyto rostliny nesnášejí prvek vápník (Ca).
Tam, kde půda vápník neobsahuje (tamější voda je měkká až superměkká, to jest bez vápníku), se daří jak borůvkám tak i například chovu rybiček Neonek, nebo pěstování azalek a rododendronů. Já žiji na Valašsku, voda je zde velmi chutná, protože obsahuje dostatek vápníku aj. - tvrdost vody je 9,6 stupně N. Spolehlivě to kanadské borůvky během pár let zabije !!! A ani rododendronům či azalkám se nedaří. Přesto máme na zahradě asi 15 keřů těchto borůvek, z nichž ty 4 nejstarší mají některé pruty vysoké až dvaačtvrt metru a ani po mnoha letech se zatím nechystají růst omezovat. (letorosty jsou až jeden a půl metru) Jak je to možné ?

Zde je postup :

1. vykopat jámu 60 x 60 cm, na dno dát křížem přeložené dva silonové pytle (není to absolutně nutné, ale je to lepší - má to omezit přísun tvrdé vápnité spodní vody ke kořenům)
2. jámu vyplnit směsí rašeliny (musí to být rašelina bez přídavku vápna), kompostu, či tlející dřevní hmoty (vše bez vápna) a písku (čistý písek určený k výrobě betonu, např. "potěrák", bez jílových částeček) přibližně v poměru : 2 díly rašeliny + 1 díl kompostu(nebo hnoje) a asi půl dílu písku. S pískem to nepřehánět....V žádném případě nepřidávat vykopanou zeminu, která obsahuje vápník. To lze jen tam, kde vápník neobsahuje - myslím že to platí pro pískové oblasti severových. čech., ale možná i jinde. Tam jim asi borůvky rostou samy....

To vše ale ještě nestačí. Kan. borůvka BEZPODMÍNEČNĚ vyžaduje kyselou půdní reakci a to hodně kyselou. Optimální hodnoty se pohybují od 3,8 do 4,5 pH. Jinak chřadne a hyne !!!

Tuto nutnou podmínku zajístíme takto :

1. Zalévat můžeme JEN a JEN dešťovou vodou (neplatí pro oblasti, kde není vápník v půdě a tudíž ani v místní vodě)
2. I tuto dešťovou vodu budeme (hlavně zpočátku) okyselovat na hodnotu asi 3-4 pH, což provedeme dávkováním 10 ml (např.jedna odměrka pro hnojivo Kristalon) níže uvedeného roztoku kyselin do jedné konve (10-12 litrů)
3. Současně můžeme do konve přidat i hnojivo (vše bez vápníku), např. 1 odměrku Kristalonu pro rododendrony a borůvky, nebo síran amonný, síran draselný a pod.

Roztok kyselin si připravíme takto :

500 ml dešťové vody
200 ml kyseliny fosforečné
200 ml kyseliny dusičné
100 ml kyseliny sírové (pro akumulátory)

Poměr kyselin není kritický, dusičná je jako hnojivo, když nebude, nevadí, budete víc hnojit síranem amonným.
Důležitá ale je ta KYSELINA FOSFOREČNÁ ! Jedině ona totiž způsobí, že převede zbytkové sloučeniny vápníku na fosforečnan vápenatý, který je ve vodě nerozpustný a pro borůvky tak vlastně "neexistující, či neviditelný" (dobře zamaskovaný). A musíme tuto kyselinu dodávat stále, neboť z okolní zeminy se ke kořenům vždy snaží nějaká ta voda s vápníkem prosáknout, atd...Protože tomu lze stěží zabránit, musíme borůvky zalévat tou okyselenou vodou s kys. fosforečnou, abychom ten vápník z prosakující vody zlikvidovali a eliminovali tak jeho neblahé účinky.
V praxi by stačila jen tato kyselina fosforečná, ale protože je dost drahá, tak k ní přidávám ty další, ale není to nutné.
Kyselinu fosforečnou kupuji v lékárně (u nás na vesnici v horách). Měla by být tedy k mání všude....

Co dodat ? Ještě snad to, že pod borůvky dávám různé zbytky dřeva, drcené větve a jinou org. hmotu a na to i posečenou trávu.
A vše "zalévám kyselinou". Obzvláště je to nutné a důležité první roky..., ale používám to stále asi 20 let.
A přece ještě něco - to pro ty co bydlí tam, kde bývá v zimě sníh. Doporučuji na zimu svázat keříky silonovým provázkem, neboť sníh je ohne k zemi a poničí je. (i poláme) Letos jsme sklidili asi dva nebo tři kýble (po deseti litrech) Mám na to i sítě proti ptákům. Ale spíš než proti ptákům, chrání sítě borůvky před námi, lidmi....
Přeji i vám podobný úspěch a velké plody (sazenice s kulatými listy), ahoj.
leopold
Návštěvník

Odeslat příspěvekod jaromir.malich 13. 1. 2008 15:13

Kanadské borůvky nejsou náročné na pěstování. Najraději mají lesní hrabanku a častou vydatnou zálivku, jedině tak Vám vyrostou kvalitní a chutné plody.V době tvorby plodů je přihnojíme hnojivem rozpuštěným do vody a plodí jako o závod každý rok.Opravdu je lepší pěstovat několik rostlin najednou, aspoň nemusíte do lesa a borůvky vám rostou rovnou na zahradě. Sice nebarví, ale chuť mají podobnou.
Redaktor odborných hobby magazínů
jaromir.malich
Návštěvník

Odeslat příspěvekod Medicka.ol 12. 3. 2008 14:34

Martik69 píše:Ahojky mám "borůvku" muchovník alasku a potřebuji ji přesadit do nádoby, můžete mi poradit jak ji mám zateplit a jakou mám použít zeminu? díky moc všem za odpověď
Medicka.ol
Návštěvník
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod tom0 18. 5. 2008 11:03

no strašák to není, mám 3 vedle sebe a přikrývám je bílou zahradní plachtou, síť na ptáky není moc vhodná, namotá se do větviček a urvete je při sundavání. Zraje postupně takže stačí jen plachtu nadzvednou , spojuji ji kolíčky na prádlo.
Důkladné hnojení speciálním hnojivem na borůvky, čisté korýtko bez trávy a hlavně vám nesmí uschnout , vydatnou zálivku.
Jsou sice samosprašná , ale jedna sazenice vám nestačí. Nejlépe je mít na chráněném slunném místě , ale ne u smrčků! berou jim živiny.
tom0
tom0
Kolemjdoucí
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod tom0 18. 5. 2008 11:07

proč se mi zpráva umístila do sloupce vlevo, netuším. Ve starém fóru to bylo v pořádku. tom0
tom0
tom0
Kolemjdoucí
Uživatelský avatar

Odeslat příspěvekod leopold 21. 6. 2008 04:07

Napsal jsem zde delší článek a po odeslání se někam ztratil - tak teď zkouším, zda to dopadne také tak.... kupodivu, teď nezmizel....
leopold
Návštěvník

Odeslat příspěvekod leopold 21. 6. 2008 04:19

Pro vážné zájemce o pěstování kanadských borůvek zde uvádím pramen informací, který jsem použil a teprve poté mi borůvky začaly pěkně růst (a plodit). Do té doby mi jen hynul jeden keřík za druhým. Jde o knihu "Méně známé ovoce" od autorů Antonín Dolejší, Vladimír Kott a Lubomír Šenk, vydalo Zemědělské nakladatelství Brázda, Praha, 1991. Na straně 20 je vše o kanadských borůvkách, ale v této knize se dočtete i o brusinkách, černé jeřabině, rakytníku a mnoha jiných zajímavých keřích, všem vřele doporučuji - jistě bude k mání v knihovnách a pod.
P.S. - kromě před ptáky a sněhem musíme borůvky chránit i před okusem zvěří (srny, zajíc) - nejlépe zabalit na zimu do plastové síťoviny. Zvěř na keře útočí obvykle na jaře, takže s rozbalováním nespěchat...
P.P.S. - borůvky dozrávají postupně až do zimy, proto potřebují hodně slunce, aby dozrály včas, než přijde zima..., tak je tomu aspoň u nás. Čili žádný polostín, ale plné slunce po celý den.
leopold
Návštěvník

Odeslat příspěvekod leopold 22. 6. 2008 21:44

Ještě jsem toho mnoho neuvedl o vhodném hnojení borůvek. Tak jako každou jinou rostlinu, je vhodné podobně hnojit i borůvky. S jedinou výjimkou - NESMÍ se používat hnojiva s obsahem prvku vápníku (vápence). V praxi postačí pod keře nastlat různé zbytky dřeva, piliny, drcené větve (asi 10 cm vrstvu), vše přikrýt trávou ze sekačky a zalévat dešťovou vodou s přídavkem kyselin na okyselení a nějaké dusíkaté hnojivo. To je důležité proto, protože různé mikroorganismy při rozkladu organické hmoty potřebují hodně dusíku. Velmi dobré je také hnojení popelem ze dřeva, který obsahuje taktéž všechny prvky, ale NEOBSAHUJE DUSÍK a proto i v tomto případě musíme dusík dodávat.... Vyhoví např. dusičnan draselný (KNO3), dusičnan amonný - musí být bez vápence - kdysi se oba daly koupit, dnes asi z obav před teroristy (nebo proto, že je silně hygroskopický) se běžně v obchodech již nenajdou, nebo možná jen u velkododavatelů a velkopěstitelů, v běžném maloobchodě jsou jen varianty s vápníkem, které jsou sice výborné, ale bohužel ne pro borůvky a rododendrony.... Dále můžeme pro borůvky z dusíkatých hnojov použít síran amonný (ještě vloni byl běžně k dostání, letos tady u nás jsem jej již nesehnal). Místo toho jsem ale nalezl v obchodě močovinu a ta je také vhodná (neobsahuje vápník a má dokonce více dusíku). Síranu amonného jsem přidával jednu až dvě 10 ml odměrky do 12 litrové konve, močoviny také tak - ta má jen menší nevýhodu v tom, že se trochu pomaleji rozpouští, ale dá se použít... Koncem léta je vhodné použít i síran draselný - to pro lepší vyzrávání letorostů, aby lépe přečkaly zimu. Přesto obvykle konečky letorostů na jaře odumřou.
Naposledy upravil leopold dne 22. 6. 2008 22:03, celkově upraveno 2
leopold
Návštěvník

Odeslat příspěvekod leopold 22. 6. 2008 21:58

V Receptáři, nebo někde jsem se setkal s názorem, že kanadské borůvky se musí hodně prořezávat - odstraňovat staré výhony, aby lépe rostly (prý jako u rybízu). U nás to tak nefunguje. Ba právě přesně naopak. Dokud jsem to prováděl, přírůstky keřů byly malé a malá byla i úroda plodů. Když jsem zkusil to již nedělat, najednou se nestačím divit. Dřevo borůvek totiž nestárne tak rychle jako u rybízu a nejlépe plodí později (po více letech), než rybíz. Proto je vhodné se řídit jen jediným vodítkem a vyřezávat JEN ty výhony, z nichž již neraší nové letorosty !!!!!! Samozřejmě odstraníme všechny poškozené, nemocné, či zmrzlé výhony a pod. Také velmi slabé (tenké) větvičky ve spodní části keřů lze odstranit, neboť jsou s nimi potíže, když na nich s oblibou vyroste hodně plodů, ohnou je k zemi a plody leží na zemi - či spíše na tlející trávě, atd....
Tak ať se vám jejich pěstování daří stejně jako mně, ahoj.
leopold
Návštěvník

Odeslat příspěvekod Fidych 22. 6. 2008 22:01

Na hnojivu pro rododendrody zn. Floria je psáno, že se hodí výborně pro přihnojování borůvek. Co si o tom myslíte - stojí to za zkoušku? Je to kombinované hnojivo, takže by odpadlo několikeré přihnojování různými hnojivy. Toto by se mělo použít na počátku vegetace a pak koncem června.
Naposledy upravil Fidych dne 23. 6. 2008 00:28, celkově upraveno 1
Fidych
Zahradník

Odeslat příspěvekod leopold 22. 6. 2008 22:35

Asi ano, hnojiv vhodných pro rododendrony (a borůvky) je k dostání (někde a někdy) více druhů. Rododendrony, azalky a borůvky (i mnoho jiných rostlin) mají STEJNÉ nároky na život a hnojení - všechny potřebují kyselé prostředí - a nepřítomnost chemického prvku vápníku. Proto i hnojiva pro ně jsou všechna podobná, obsahují obvykle hlavně fosforečnan amonný (ten je místo mnou uváděné kyseliny fosforečné a současně dodává dusík - ale nedá se koupit, aspoň u nás ne) a k tomu kdovíco navíc.(Také je vhodný např. Kristalon pro rododendrony). Problém (pro mne) ovšem spočíval v tom, že borůvek máme již 15 velkých keřů a kdybych měl pro ně kupovat např. hnojivo Kristalon, tak to by bylo dražší, než kdybych si borůvky rovnou kupoval zmražené v obchodě... (a bylo by to bez práce).
Ty způsoby, či varianty hnojení, které jsem uvedl, jsou podstatně levnější...
Ale pro toho, kdo má jeden, či dva keříky, tak naopak varianta Kristalon (a pod.) vyjde levněji....
Fosforečnan amonný si snadno vyrobíme tak, že smícháme (opatrně) kyselinu fosforečnou se čpavkem (v určitém poměru, atd).... jejich vzájemnou reakcí vznikne jejich sůl fosforečnan amonný. Má tu výhodu, že není nebezpečný jako kyselina fosforečná, či čpavek. Při práci s ním nic nehrozí, atd...
Kdyby se dal fosforečnan amonný běžně koupit v obchodě, tak by výrobci speciálních hnojiv přišli rázem o kšeft....asi proto nikde není. Ale naštěstí jsou k mání kyseliny i čpavek a močovina.....
Zájemcům o bližší informace o hnojivech (a hlavně jejich složení), mohu doporučit výbornou knihu "Chemie na zahrádce" autorů RNDr.J.Zakopala, RNDr.J.Šedivého,DrSc. a kolektiv, vydalo Státní zemědělské nakladatelství Praha 1974/1984. Není tam sice vše, chtělo by to inovovat, ale základy tam jsou, vřele doporučuji všem !!!!!!!!!!!!!
P.S. - Kromě o hnojení je v knize i o jiné chemii, např. různých postřicích proti škůdcům a chorobám rostlin.
leopold
Návštěvník

Odeslat příspěvekod Fidych 23. 6. 2008 00:32

Pro pána, to jste přímo chemik - takhle si doma míchat "jedy" :hm, a ještě k tomu kyseliny!Neumím si představit, kde to vyrábět, to raději něco hotového.
Fidych
Zahradník

Odeslat příspěvekod kejki3 23. 6. 2008 11:51

Na to stačí sud od Vegafloru, nebo podobný PE barel. Já jsem kupoval chemii v Počernicích, ale je fakt, že na ŽL. Močovina, soda, chlornan (na bělení a do bazénů) bez problémů.
kejki3
Návštěvník
Uživatelský avatar

Předchozí stránkaDalší stránka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků