Abeceda zahrady

Naši sousedé mají již letitý ořešák a letos s hrůzou zjistili, že plody ( ještě ve slupce)
jsou do poloviny hnědé a seschlé.Nevíme co to je a jestli je to přenosné na jiný ořech?
Jádra jsou průsvitná, jako rosol a tmavě hdědá. Nepoužitelná. Listy jsou již suché, zkroucené.
Mám vyfotit a poslat fotku?
Prosím o radu, co to je, jak na to a čím.
Díky Jari

Houbové napadení ořešáku závisí na klimatu, kondici stromu, výživě i odrůdě.
Chce to oklepávat ořechy co nejdříve, pokud nejdou loupat, nechat zapařit den dva v igelitu. Zbytky oplodí odstranit vykoupáním a rychle usušit. To rosolovatění bude zřejmě po náhlém přísunu vody.
Asi by pomohlo prosvětlení stromu, ale ořešák můžete řezat jen v míze!
Pokud je to vzrostlý strom, zapomeňte na chemii, dneska to cenově vůbec nemá smysl a dva postřiky Kuprikolem v době, kdy se to dalo "zařídit", strom stejně nezachránily.

S tímto postižením se většinou setkáváme na většině stromů ořešáků pravidelně,není třeba se znepokojovat pokud je postiženo malé procento a dájí se přebrat kvalitní plody s jádrem.Je to asi spíš reakce na "přeplozenost stromu",kdy si tímto i částečně strom redukuje úrodu.Většinou ořešáky necháváme volnému růstu a neřešíme to.Většinou sezbíraná úroda dostatečně uspokojí domácí spotřebu na vánoční cukroví.Jedná se o černou skvrnitost neboli antraknoza ořešáku,která z listů postupně s vývojem plodů přechází na plod.U mladých stromů nebo malých korun se může zkusit stříknout před květem bordoskou jíchou nebo Kuprikolem,ale u velkých korun se to nevyplatí a většinou to ani nejde vzhledem k velikosti koruny.Jako prevence je doporučováno shrabání listí i s napadenými plody a jejich spálení.Jinak platí to co Keiki.

K výše uvedeným odpovědím bych jen doplnila, že souhlasím. Jedná se o hnědnutí listů (antraknóza), kdy se na listech objevují malé žluté skvrny, které se postupně vybarvují do světle hnědé s hnědočerným lemováním. Skvrny postupně splývají, hnědnou a zasychají. Podobně zbarvené skvrny se tvoří i na plodech - bohužel i na našem ořešáku letos antraknózu máme (a plno dalších pěstitelů).

Chorobu způsobuje houba Gnomonia leptostylla, která přezimuje v opadaném listí a šíří se za mírně teplého a deštivého počasí. Právě proto je bezpodmínečně nutné spadané listí odstranit, a to teď, na podzim!

Je to vlastně jediná forma ochrany (spíše preventivní), protože chem. postřik se na vzrostlé stromy jednak špatně aplikuje, jednak by vyšel výrazně dráž než hodnota zachráněné úrody.

Jinak mladé stromy se ošetřují před květem a po něm, případně se pak postřiky opakují podle potřeby.

Zajímalo by mě, a to je otázka na pěstitele, kteří mají s touto chorobou víceletou zkušenost, zda likvidaci listů zkoušeli - a pokud ano, zda jim toto opatření v příští sezoně pomohlo a nakolik.

Katka

Já hrabu každoročně a v letošním roce s ohromnou násadou plodů jsou některé také napadené. A taky je pravda, že už pár let jsem ořešák neřezal, předtím jsem se ho pokoušel usměrnit, aby větve nebyly moc dolů.
A kameňáč s drobnými plody u rodičů je pořád zdravý. Letos vyhrožují, že ty plody vezmou hrabičkami a rovnou do kotle. Nikdo to nechce loupat. Listy tam rozhodně zůstavají, nepamatuji se, že by se uklízely. Ale je to na poměrně otevřeném místě, vždycky bude vlivů víc.

Ano,v posledních desetiletích se při výsadbách dával přednost odrůdám ořechu tzv.papíráků,se snadno luštitelnou skořápkou.AAle ty mají tu nevíhodu,že veškeré choroby plísně,apod.snadno pronikají k jádrům.Kameňáci se tomuto snadněji brání svojí nedostupností bez louskáčku ani ránu.

Ještě k tomu shrabování.Hrabu každý rok,stejně tak ořechy klátím,i když i na to je dost názorů.Berte to spíše jako prevenci než stoprocentní odstranění antraknozy,budu se rouhat ale ta vždy se na části ukáže.Ale nezlobte se na mne,při úrodě průměrného ořešáku i sebrané zdravé ořechy pro rozvětvenou rodinu bohatě stačí.A,že je s jejich luštěním práce,luštění bývala kolektivní rodinná práce,pokud jsme chtěli mít ořechové vánoční cukroví tak jsme museli ořechy vylouskat.Takže zkuste se vrátit ke stmelení rodin nikoli při přástkách ale při loskání ořechů! Ještě jedna rada,někteří sklízí ořechy i ty které nejsou prasklé rubiny,a dávají je do igelitových pytlů zapařit,je to věcí názoru,ale je to také možný rozvoj antraknozy u papíráků a zkázy jader!Ten kdo s tím nemá zkušenost tak většinou zapláče nad výsledkem.

Pokud to shnilé oplodí nevysypete pod ořech, tak je to naopak uklizené. Nesmíte to mít v igelitu do příštího víkendu! A ještě jsme to koupali v dešťovce, to se krásně vybělí a pak usušit.
Moje omezená zkušenost je, že mladé stromy v počátku plodnosti vzdorují víc, proto myslím, že je to také výživě.

Máte někdo radu, jak dobře usušit sklizené ořechy? Rozkládali jsme je na
drátěnku z postele, plesnivěli.Sušili jsme je v zavěšených pytlích,plesnivěli.
Sušili jsme je v zeleninových přepravkách na slunci,plesnivěli. Nyní je pereme a uvidí se. Jenže, neříkejte,že ti kodo je sklízí ve velkém, že je perou. Nevíme si rady.
Prosím poraďte. Díky Jari

My ořechy vždycky dáme na plechy, které jsou opatřeny dírami (přímo k sušení), a ty pak necháváme při slunečném počasí venku. Pokud sluníčko stávkuje, tak plechy šupneme na radiátory. S plísní nemáme problémy.

A ještě k antraknóze: pan Krejcar má pravdu, že je napadená jen část úrody, takže zdravé ořechy bohatě stačí i pro velkou rodinu, ale prostě mě štve, že nevíme, co udělat, aby strom ani plody nebyly napadeny vůbec. Copak člověk musí tuto chorobu přijmout a nebojovat s ní?
Kejkiho rodiče ji na ořešáku nemají, ale přitom listí nesklízí (tedy to zásadní, co se doporučuje jako prevence a co my děláme). Takže bychom měli hledat jiné možnosti. Že by výživa, řez...? Já jsem ořešák nikdy nehnojila, vy ano? Kejki, co vaši rodiče?

Já jsem psal, že nemají antraknózu na kameňáči, ten stejně starý(+-60) polopapírek zhynul, má snad jednu větev novou.
Ale mladé roubované (Mars nebo Jupiter, nepamatuji se) jsou také zdravé. Rozhodně je nehnojí a neřežou. V důsledku totálního nestíhání přecházejí na ekosadařství
Dneska si táta stěžoval, že na ty kamenáče musí vzít kolečko, co jich bude. Budou s nimi vařit brambory pro slepice. Už i máma to odmítá louskat. Počítám, že propálí kotel.

Jinak běžně sušíme v přepravkách, na sítech, na drátěnce a musí být aspoň prvních pár dní na průvanu, nejlépe ještě na sluníčku a před rosou uklízet. Nevím, jestli na nich jhgfdsa plesniví zbytky rubiny, nebo jádra. To první musí pryč a přepravky rozložené, v úhlu aby chytaly sluníčko. Pak jsou ve vyštosovaných přepravkách na kryté verandě (já mám hambalka) aby doschly.

Ale ano,máte pravdu,je třeba s plísní bojovat!!!Ale neznám jistější obranu než denně sbírat a to i po oklácení.A venkovní sušení končit u papíráků nejlépe už po 15 hodině a u ostatních po 16,ona v dnešní době je mlžná vlhkost a i ta podzimní dost zrádná.Antraknozu i plíseň těžko úplně odstraníme,vždy se nějaké procento objeví,to patří asi k jakémukoli pěstování.

Přiznávám, že poslední kbelík jsme letos i přes oprání museli foukat fénem. Pořád to chytalo, tak máti ztratila nervy.

Vlašské ořechy sbírám každý den a suším doma viz http://oko.yin.cz/24/vlasske-orechy/

Dobrý den,
letos poprvé nám začal rodit asi 10 let starý ořešák. Bohatě olistěný, bohatě vzrostlý, hodně ořechů. Bohužel jsou začernalé a shnilé uvnitř. Asi to bude ta choroba antraknóza?

Druhý dotaz je ohledně šedivých skvrn na povrchu kůry. Na několika místech je prakticky šedivý plesnivý kožich. Jde o příznak téže choroby? Jak, kdy a čím a ji zlikvidovat?

A třetí dotaz je ohledně řezu - netušila jsem, že ořech je nějak háklivý na řezání. Asi tři větve ve výšce 1m mi přikážely při procházení, tak jsem je prostě ustřihla takovými těmi většími nožkami, průměr větví třeba 5 cm. Dá se to nazvat již řezem, který by byl nežádoucí? Mohlo to mít vliv nějak na to chycení té choroby?

Předem děkuji za rady.