od Taiko_CZ 29. 1. 2008 17:21
Zajímalo by mě více podrobností o tom, proč by půda mohla zkysnout, kdybych na její povrch občas dával nějaké zbytky z ovoce nebo zeleniny, atd.?
Jistě záleží na tom, jací živočichové v oné půdě žijí a kolik druhů.
V případě půdy bez živočichů chápu, že by nasypaný odpad musel hnít, čekat až jej rozloží bakterie atd.
Ale co v případě půdy plné různých živočichů, kteří se živí organickými zbytky? Tyhle zbytky ti živočichové přetvoří na nějaké výkaly. Pořád bude hrozit překyselení?
Po vašich radách jsem přestal půdu posypávat organickými zbytky. Pokračoval jsem v tom jen ve velmi malé míře v některých průhledných nádobách. Všechno, co jsem tam dal, do 14 dnů zmizlo. Nepozoruji žádné přemnožení ani jednoho druhu živočichů.
Mno, v každém případě mám zájem (a založím proto ještě nové téma) o doporučení literatury (preferuji elektronickou, ale bohužel, takové moc není, jestli vůbec nějaká) týkající se nejen pěstování rostlin, ale především biologie rostlin, malých živočichů, půdních organismů, literaturu zabývající se půdou. Mnoho z vás je tady jistě vystudovaných vysokoškoláků v oborech biologie, zemědělství atd. a při studiu jste jistě měli k dispozici velké množství různých materiálů. Klidně si zakoupím i skripta na nějaké vysoké škole, které si doma v klidu pročtu. Být mi 19 roků, klidně bych se přihlásil na nějakou vhodnou vysokou školu, ale to už teď nepřichází v úvahu.
StanislavKrejcar: Je snad špatné být šetrný k celému spektru živočichů? Neexistuje podle vás způsob, kdy by člověk dokázal stejně efektivně pěstovat tolik rostlin a potravin, kolik pěstuje dnes a přesto v "souladu s přírodou"?
– Myslím, že příroda si všechno zařídila po svém velice promyšleně. Všichni škůdci mají své přirozené nepřátele a v přírodě bez zásahu člověka se zdá být všechno v rovnováze. Když se přemnoží nějaký škůdce, přemnoží se i ty druhy, které se jím živí, atd. Proto si nemyslím, že návrat "k přirozenosti" je špatnou cestou. A mnoho "permakulturistů" (omlouvám se jim, že je neumím dobře označit, pojmenovat) dokázalo, že i v permakulturní zahradě (mluvím i o obrovských zahradách či statcích) lze s úspěchem pěstovat velké množství potravin pro lidi a to !bez boje s přírodou, ale naopak s její pomocí!. Bohužel, permakultura není dokonalá, zatím nezná odpovědi na mnoho otázek, nedokáže zajistit třeba takové množství obilovin, jaké společnost spotřebovává a potřebuje. Tedy, vlastně nevím, jestli to dokáže, ale předpokládám, že ne. Zatím toho o ní vím málo a nedostal jsem se dál než k ekozahradám - tzn. permakulturní přístup k zahradám. Nevím, co všechno už dokázali permakulturisté vymyslet například k otázce polí, sadů, atd.
V každém případě jde jen o to se zamyslet. Můžeme s přírodou bojovat a ročně do toho boje vkládat miliardy dolarů (nebo euro, jak chcete), tak jak to děláme dnes. Anebo můžeme hledat přístupy, kdy není potřeba s přírodou bojovat, ale naopak, maximálně využívat toho, co nabízí.
V obou případech je potřeba velké úsilí, mnoho znalostí, mnoho zkoumání, experimentování. V prvním případě musí lidé vymýšlet nové a nové chemikálie (s tím souvisí i zkoumání živočichů a rostlin) a všelijaké radikální zásahy do toho, co je pro přírodu přirozené. Hnojiva, herbicidy, insekticidy, postřiky na zvýšení trvanlivosti, všelijaké genetické úpravy pro větší a hezčí ovoce, a tak dále. V druhém případě je potřeba podrobně zkoumat celý systém přírody - od mikroorganismů, přes malé živočichy a rostliny, větší živočichy a rostliny až k těm největším - včetně jejich chování, toho jak ovlivňují okolí, čím a komu přispívají, čím a komu škodí. Pozorovat, jak to funguje v přírodě a zkoušet, jak by to mohlo fungovat, ale přizpůsobené člověku - bez radikálnějších zásahů.
Všechno má své pro i proti, ale když se zamyslím, připadá mi mnohem rozumější ta druhá možnost. Nebo alespoň něco mezi.
Rozhodně to, co dělá společnost dnes, to jak funguje celý ten moderní systém lidské společnosti, mi připadá jako cesta do záhuby. Společnost vyčerpává všechny zdroje planety a neudržuje rovnováhu - ničím ji to nevrací, nestará se. Nezkoumá přírodu a celou planetu takovou, jaká je, ale chce ji mít mermomocí podle sebe. A pak se diví, že když vykácí pralesy, spálí moře ropy a uhlí, že jim roztává Arktida, rozšiřují pouště, tam kde pršelo hodně, prší ještě víc a každoročně trpí lidé povodněmi, tam kde pršelo průměrně, pršet přestává. Pak se diví, jak se za posledních pár desítek let rozšířila rakovina a zabíjí víc než mor. A diví se a svůj údiv řeší dalšími radikálními zásahy, dalšími umělými způsoby, proti přírodě.
Permakultura mě opravdu zaujala. Jednou budu mít krásnou a zdravou ekozahrádku