Česnek a problémy s jeho pěstováním
Napsal: 21. 6. 2008 01:53
Miluji česnek,
proto jsem založil tohlé téma, protože, kupodivu, jsem o něm zde nenašel ani zmínku. A přitom je to vyloženě velmi zajímavé, ba přímo tajuplné téma. Tajuplné na něm je to, proč neustále klesají výnosy a i velikost hlávek. Máte pro to někdo vysvětlení ?
Asi je vám všem znám z minulosti problém chovatelů ovcí v Austrálii. Když jim začalo ubývat trávy, chopili se toho vědci a rychle zjistili, že tím, že se vlna ovcí ze země odváží pryč (do Evropy-hl.do Anglie), odváží se tak pryč nenávratně jisté prvky. Konkrétně šlo o chemický prvek Molybden, při jehož poklesu obsahu v půdě pod určitou kritickou mez, klesala i schopnost trávy růst.... Stačilo nastartovat práškovací letadla, poprášit pastviny sloučeninami prvku Molybdenu a od té doby mají trávy opět obvyklé množství....
Proč se o tom zmiňuji ? Špatná situace s pěstováním česneku mi to totiž silně připomíná. Samozřejmě asi nepůjde o Molybden, ale kdoví o co. Proč ?
Možná jsem měl tento příspěvek začít tím, jak jsme doma na zahrádce pěstovali česnek v minulosti, kdy jeho výnosy a hlavně velikost hlav byla dobrá a stále STABILNÍ !
V knihách se píše, že česnek velmi vyčerpává půdu a že se má sázet vždy na jiném místě, dále, že potřebuje sirnatá hnojiva a nemá se sázet do čerstvě nahnojené půdy. Asi na tom něco bude, nicméně již mí rodiče a jejich rodiče a prarodiče (a potom i my) jsme to dělali takto :
Záhonky jsme samozřejmě střídali, ale hnojili jsme je VŽDY stejně - při každém rytí před výsadbou (ať jarní či podzimní) hnojem od domácích zvířat (slepice a králíci) a ovšem i veškerého domácího a lidského odpadu ze suchého záchodu (venkovní kadibudky). Vše bylo O.K., dokud jsme neprovedli přestavbu domácnosti, zabudovali vodovod a splachovací WC připojili na kanalizaci.... Od té doby začaly výnosy - a hlavně velikost česneku klesat a místo deseticentimetrových hlav máme dnes již jen 2-3 cetimetrové, některé možná trochu větší. Prostě bída....
A tak mi to nenávratné odvádění jistých chemikálií splachovacím WC do kanalizace velmi nápadně připomíná onu situaci chovatelů ovcí v Austrálii.
Nepomáhá totiž nic. Žádné speciální hnojivo, ani nic jiného. Vyzkoušel jsem všechno možné - tedy kromě toho, že bychom chodili na WC mezi řádky česneku....
A jak vyplývá ze zpráv v tisku (a dokonce i v TV), zcela stejný problém mají i jiní pěstitelé česneku. Ti velkopěstitelé mají ovšem tento problém již velmi dlouho - 40 let ? Možná i více.
Oni samozřejmě neměli nikdy dostatek "domácího" odpadu na hnojení a hnojení kravským hnojem nemohlo pomoci, neboť krávy, jak známo, česnek nežerou a tudíž jejích hnůj neobsahuje žádné mikroprvky, které by pocházely z česneku. (To ze sebe vydávají jen lidé, protože jen my česnek konzumujeme).
U nás, drobných pěstitelů, se tento problém objevil až poté, co jsme všichni zrušili "kadibudky" a důležité mikroprvky putují od té doby místo na pole, tak do kanalizace.
Jenom mi není jasné, proč se tohoto problému již dávno neujal nějaký odborný vědecký ústav, či zemědělská škola. Při dnešní technice musí být přece docela snadné určit zastoupení jednotlivých prvků ve strůčcích česneku a např. v trávě z téže lokality. Rozdíl by měl být snadno poznatelný, tak jako u toho Molybdenu v Austrálii.
Nebo to již někdo vyřešil ? Potom mi to tajemství prozraďte, ať konečně i my na naší zahrádce můžeme mít aspoň tak pěkný česnek, jako se k nám dováží z Číny (nebo i lepší, jako býval kdysi - ovšem bez těch kadibudek).
Pobavil jsem vás aspoň trošku ? To mne těší, ale přesto je to myšleno i vážně. Má někdo řešení ?
proto jsem založil tohlé téma, protože, kupodivu, jsem o něm zde nenašel ani zmínku. A přitom je to vyloženě velmi zajímavé, ba přímo tajuplné téma. Tajuplné na něm je to, proč neustále klesají výnosy a i velikost hlávek. Máte pro to někdo vysvětlení ?
Asi je vám všem znám z minulosti problém chovatelů ovcí v Austrálii. Když jim začalo ubývat trávy, chopili se toho vědci a rychle zjistili, že tím, že se vlna ovcí ze země odváží pryč (do Evropy-hl.do Anglie), odváží se tak pryč nenávratně jisté prvky. Konkrétně šlo o chemický prvek Molybden, při jehož poklesu obsahu v půdě pod určitou kritickou mez, klesala i schopnost trávy růst.... Stačilo nastartovat práškovací letadla, poprášit pastviny sloučeninami prvku Molybdenu a od té doby mají trávy opět obvyklé množství....
Proč se o tom zmiňuji ? Špatná situace s pěstováním česneku mi to totiž silně připomíná. Samozřejmě asi nepůjde o Molybden, ale kdoví o co. Proč ?
Možná jsem měl tento příspěvek začít tím, jak jsme doma na zahrádce pěstovali česnek v minulosti, kdy jeho výnosy a hlavně velikost hlav byla dobrá a stále STABILNÍ !
V knihách se píše, že česnek velmi vyčerpává půdu a že se má sázet vždy na jiném místě, dále, že potřebuje sirnatá hnojiva a nemá se sázet do čerstvě nahnojené půdy. Asi na tom něco bude, nicméně již mí rodiče a jejich rodiče a prarodiče (a potom i my) jsme to dělali takto :
Záhonky jsme samozřejmě střídali, ale hnojili jsme je VŽDY stejně - při každém rytí před výsadbou (ať jarní či podzimní) hnojem od domácích zvířat (slepice a králíci) a ovšem i veškerého domácího a lidského odpadu ze suchého záchodu (venkovní kadibudky). Vše bylo O.K., dokud jsme neprovedli přestavbu domácnosti, zabudovali vodovod a splachovací WC připojili na kanalizaci.... Od té doby začaly výnosy - a hlavně velikost česneku klesat a místo deseticentimetrových hlav máme dnes již jen 2-3 cetimetrové, některé možná trochu větší. Prostě bída....
A tak mi to nenávratné odvádění jistých chemikálií splachovacím WC do kanalizace velmi nápadně připomíná onu situaci chovatelů ovcí v Austrálii.
Nepomáhá totiž nic. Žádné speciální hnojivo, ani nic jiného. Vyzkoušel jsem všechno možné - tedy kromě toho, že bychom chodili na WC mezi řádky česneku....
A jak vyplývá ze zpráv v tisku (a dokonce i v TV), zcela stejný problém mají i jiní pěstitelé česneku. Ti velkopěstitelé mají ovšem tento problém již velmi dlouho - 40 let ? Možná i více.
Oni samozřejmě neměli nikdy dostatek "domácího" odpadu na hnojení a hnojení kravským hnojem nemohlo pomoci, neboť krávy, jak známo, česnek nežerou a tudíž jejích hnůj neobsahuje žádné mikroprvky, které by pocházely z česneku. (To ze sebe vydávají jen lidé, protože jen my česnek konzumujeme).
U nás, drobných pěstitelů, se tento problém objevil až poté, co jsme všichni zrušili "kadibudky" a důležité mikroprvky putují od té doby místo na pole, tak do kanalizace.
Jenom mi není jasné, proč se tohoto problému již dávno neujal nějaký odborný vědecký ústav, či zemědělská škola. Při dnešní technice musí být přece docela snadné určit zastoupení jednotlivých prvků ve strůčcích česneku a např. v trávě z téže lokality. Rozdíl by měl být snadno poznatelný, tak jako u toho Molybdenu v Austrálii.
Nebo to již někdo vyřešil ? Potom mi to tajemství prozraďte, ať konečně i my na naší zahrádce můžeme mít aspoň tak pěkný česnek, jako se k nám dováží z Číny (nebo i lepší, jako býval kdysi - ovšem bez těch kadibudek).
Pobavil jsem vás aspoň trošku ? To mne těší, ale přesto je to myšleno i vážně. Má někdo řešení ?